Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

KONTAKTY

Rekumont s.r.o.
Královická 1578
25001 Brandýs nad Labem
tel: +420 777 326 536
uspory(a)gmail.com

NOVINKY

arr38.2.2017 Dědek investuje do vzduchu, Jablotron se vrhl na větrání rodinných domůDědek investuje do vzduchu, Jablotron se vrhl na větrání rodinných domů Česká technologická... arr321.12.2016 Novinka Jednotka Futura od JablotronuUnikátní rekuperační jednotka FUTURA TZB-info / Vytápění / Unikátní rekuperační jednotka... arr325.9.2015 Novinka Comfo Air 70Nová lokální/ decentrální rekuperační jednotka Comfo Air 70       Zcela jasně tento... arr316.9.2015 Novinka decentrální rekuperační jednotka ComfoAir 50  Nová jednotka Zehnder ComfoAir 50 Rekuperace tepla Zehnder. Nová decentrální větrací... arr310.11.2014 - Nový entalpický rekuperační výměníkEntalpický rekuperační výměník nové generace.   ... arr325.8.2013 - Hygienické flexi potrubíNové hygienické flexibilní potrubí!...

FAQ
FAQ - Často kladené otázky



REKUPERACE TEPLA


Rekuperace - Úspora energie

 

Úvod


Životní úroveň

- roste a s ní je i spojena stále větší poptávka po energii. To logicky umožňuje
jejím výrobcům a distributorům trvale navyšovat ceny. Tento trend se nezastaví. Jistě nikdo
z nás nechce omezovat svoje pohodlí. Naopak, tlak na zvyšování tepelné pohody je patrný.
Jestliže tedy chceme, aby nám v zimě bylo teplo, a letní vedra jsme snášeli bez zdravotních
komplikací, je nutné změnit styl myšlení. Taková změna vyžaduje seznámit se i s jinými možnostmi,
jak dosáhnout komfortu a přitom neplatit více, než je nezbytně nutné.


Energetickou náročnost

-je možné zlepšit zvýšením izolačních standardů staveb. Nutnost
větrat však zůstává a s tím je spojená i tepelná ztráta. Právě větrání je u silně izolovaných
domů vzhledem k jejich vysoké těsnosti věcí nezbytnou. Týká se to především nízkoenergetických
a pasivních domů, u nichž je ztráta větráním zpravidla vyšší než 50% ze ztráty celkové.


Čerstvý vzduch

- je z pohledu zdraví člověka primární záležitostí, stejně jako potřeba jíst, pít
nebo spát. Vzduch stejně jako dýchání bereme obvykle jako samozřejmost do té doby, než
je čerstvého vzduchu nedostatek. Dokážeme si však uvědomit, jaký přínos má řízené větrání?
Hlavním argumentem je zdraví. Stačí si položit jednoduchou otázku. Jak dlouho dokáže člověk
žít bez jídla, bez vody? A jak dlouho bez vzduchu? Není třeba citovat Guinessovu knihu,
odpověď je zřejmá. V běžném životě nejde ovšem o přežití. Jde nám o to, aby vzduch měl
neustále optimální kvalitu. Jinými slovy, aby byl čerstvý. Kdo jednou poznal, už nechce jinak.
Pocit osvěžujícího spánku ve volné přírodě je možné zažít i ve Vašem domově. Pak přestanete
pátrat, po čem jste ráno unavení, proč Vás bolí hlava. Je marné řešit následky nákupem drahých
léků, když příčina - nekvalitní vzduch - zůstává.


Ekonomika:

Taková investice se rozhodně vyplatí. Při největších mrazech proudí z výústek
předehřátý vzduch o minimální teplotě 18 °C. Kvalitní rekuperační jednotka vyniká účinností
zpětného zisku tepla nejméně 90%, a to v celém rozsahu otáček ventilátoru. Z toho plyne, že
takové zařízení nám může eliminovat skoro úplně tepelné ztráty větráním.

V jednoduchosti je krása.

A taková je i rekuperační jednotka Paul. Kvalitní zpracování a
hlavně patentovaný výměník s bezkonkurenční předávací plochou dávají záruku dlouhodobého
bezproblémového fungování.

Pro tyto případy máme řešení:
Větrací jednotky s rekuperací tepla
Výrobce rekuperačních jednotek: Paul Wärmerückgewinnung GmbH, Zehnder Gmbh



Informace ke kontrolovanému větrání s 90% rekuperací tepla


Moderní budovy jsou vzduchotěsné.
Dobře utěsněný povrch budovy a těsná okna jsou nutně potřebná - když se chce
dosáhnout v novém (nebo sanovaném) domě standardu nízké energie;
tedy tepelně technického pořádku.
vzduchotechnicky nedostatečné
Pro člověka je bezpodmínečně potřebná správná míra čerstvého vzduchu
- když chce mít mezi 4 stěnami dobrý pocit.
Čerstvý, na kyslík bohatý vzduch podporuje naše všeobecně dobré zdraví.
Nedostatečné větrání vede také k vzrůstající vzduchové vlhkosti - denně v domácnosti
se 4 osobami přes umývání se, sprchování, sušení prádla, květiny, vaření atd.
se odpaří cca 10 l vody.
Hygienicky potřebná míra na větrání znamená ale i drastickou ztrátu tepla
prostřednictvím větrání: bude utraceno cca 50 až 75% výdajů na topení.


REKUPERACE TEPLA


Rekuperační jednotka
Rekuperační jednotka je zařízení, kde se využívá teploty vzduchu odsávaného z prostoru
k ohřevu chladného vzduch přiváděného z vnějšího prostředí. Tyto dva „vzduchy“ jsou od
sebe odděleny tak, že nemůže dojít k jejich promísení a zároveň stykové plochy jsou vyrobeny
z materiálu, který zaručuje maximální přestup tepla.
Výsledkem je, že použitý vzduch se všemi v sobě obsaženými pachy (pachy z kuchyně a WC,
kouř, „vydýchaný vzduch“) je odváděn mimo objekt a je nahrazen čerstvým, ohřátým (v létě
ochlazeným) vzduchem. Touto výměnou vzduchu je dosaženo příjemného a hygienicky nezávadného
životního prostředí v pobytových prostorech.
Metoda větrání s rekuperací zajišťuje optimální využití vytvořeného (a zaplaceného) tepla až
s 90% účinností. V letním období naopak můžeme rekuperační jednotky využít k ochlazování
pobytového prostoru, což začíná být při stávajících klimatických změnách velmi aktuální problém.
Topení i ochlazování probíhá při zavřených oknech, to však neznamená, že okna se nesmí
otevírat. Dům s rekuperační jednotkou žije jako každý jiný dům a je na uživateli, jestli bude
větrat okny nebo ne. Rekuperační jednotka vás nijak neomezuje. Právě naopak, zajišťuje vám
komfort a velmi výrazně snižuje náklady spojené s vytápěním a chlazením vašeho domova.
Neméně podstatný je i hygienický aspekt. Je řada míst, kde emise hluku nejenže obtěžují, ale
způsobuje i poškození zdraví (poruchy spánku, ztráta schopnosti soustředit se, nechutenství,
deprese). Jedním z řešení je výměna oken za velmi těsná okna s malou prostupností hluku.
Tato okna jsou však tak těsná, že znemožní jakýkoli přístup vzduchu do místnosti a v nevětraném
prostoru pak v důsledku vlhkosti dochází k tvorbě plísní a vzduch se stává zatuchlým.
V takovém případě je rekuperace jediným řešením, jak vytvořit optimální klima v bytě nebo
pracovním prostoru.
Další benefit, který lze získat použitím rekuperace je možnost využití filtrů pro vyčištění příchozího
vzduchu od prachu nebo alergenů, které řadě z nás komplikují život.
Všechny tyto argumenty stojí za to zvážit dříve, než začnete stavět nebo rekonstruovat váš
dům.


Účinnost rekuperační jednotky


Tato hodnota nám definuje, kolik tepla jsme schopni díky rekuperaci převést zpět z odpadního
vzduchu do vzduchu čerstvého. Účinnost rekuperátoru ovlivňuje především jeho konstrukce
a přestupní plocha. Standardní rekuperátory s křížovým deskovým výměníkem dosahují
účinnosti kolem 60-70%, při maximálním objemovém průtoku klesá účinnost pod hranici
50%. Z toho plyne, že rekuperátor je schopen ušetřit méně než ½ z tepelných ztrát větráním.
Většina firem nyní dodává rekuperační jednotky s křížovoprotiproudými výměníky. Deklarovaná
účinnost je vždy nejméně 90%. Bohužel, často se ukazuje, že tato hodnota platí pro 25%
maximálního objemového průtoku vzduchu. Při 100% zátěži klesá účinnost pod 70%.
Termodynamicky optimální jsou čistě protiproudé kanálové výměníky. Pokud mají dostatečnou
plochu (např. pro větrací množství 300m³/hod ca 60m²), lze zodpovědně prohlásit, že
jednotka splňuje podmínku 90% účinnosti v celém rozsahu větrání. Pro výběr vhodné jednotky
je tedy důležitý parametr vzduchového výkonu, plochy a konstrukce výměníku.


Zemní kolektor


K dokonalému efektu je vhodné kombinovat jednotku se vzduchovým zemním kolektorem,
který umožní během zimního období fungovat jako přirozená protimrazová ochrana. Během
léta naopak umožní předchlazení vzduchu a zlepšení tepelné pohody v objektu. Proto je nutné,
aby jednotka byla vybavena letním obtokem rekuperátoru (tzv. by-passem), tak aby nedocházelo
k devalvaci chladu teplem odváděným z domu.
Ventilátory
Pro transport vzduchu přes rekuperátor do místností jsou používány ventilátory. Podmínkou
je, aby jejich chod byl co nejtišší a jejich provoz úsporný. Velmi dobrých hodnot dosahují
stejnosměrně napájené ventilátory, ať už s napětím 24 nebo 48V. Předpokládaný maximální
společný příkon ventilátorů by neměl přesáhnout hodnotu ca 150W při 300m³/hod. Měrný
příkon by neměl být větší než 0,5W/(m³/hod). Hlučnost jednotky by neměla přesáhnout v místě
instalace 35dB a v jednotlivých místnostech i s ohledem na hluk tvořený výústkou 25dB.
Pokud jsou ventilátory vybaveny proměnným řízením otáček, je to ku prospěchu.Otáčky se
dají upravovat na základě kontrolních měření objemové aktivity (viz dále).


Protimrazová ochrana


Jednotky je nutné vzhledem k vysokým větracím množstvím vybavit aktivní protimrazovou
ochranou. Jednou z možností je výše uvedený zemní kolektor. Pro 300m³/hod je dostatečná
délka kolektoru ca 30m. Pokud nelze zemní kolektor použít, musíme zařadit elektrický předhřev
nebo předřadit teplovodní výměník. Občas se používá i technologie snižování otáček
ventilátoru vstupního vzduchu. Jde ovšem o metodu kontraproduktivní neboť tak dochází
v objektu k vytváření podtlaku, který je například v případě radonové zátěže nepřípustný.


REKUPERACE TEPLA


Vlhkost v objektech s ohledem na řízené větrání


Během zimního období klesá množství vody (/vodních par) ve venkovním prostředí. Ohřátím
vzduchu v rekuperátoru se sníží relativní vlhkost na nízkou hodnotu. Uživatelé rekuperačních
jednotek si pak mohou stěžovat na suché prostředí v bytě. Výjimečné nejsou ani hodnoty
relativní vlhkosti pod 15%. Z hygienického hlediska je minimální únosnou hranicí 30% relativní
vlhkosti. Řešením je využít přirozeného zvlhčování. Vhodným zdrojem jsou například
pokojové rostliny nebo aktivní zvlhčování. Poslední možností jsou rekuperátory se zpětným
získáváním vlhkosti (viz dále kapitola „Zpětný zisk vlhkosti při řízeném větrání – nové dimenze
větrání).

Řešení radonové zátěže ve vnitřním mikroklimatu – řízené větrání
Radon je plyn, který má při krátkodobém působení (dny až týdny) léčivé účinky. Toho je využíváno
především v lázeňství. Bohužel při dlouhodobém působení je plynem nebezpečným a
zdraví škodlivým. Jakožto radioaktivní nuklid je původcem rakovinných onemocnění, zejména
rakoviny plic. V menší míře může zapříčinit i rakovinu krve – leukémii.
Radon je jeden z nejvzácnějších přírodních plynů. Přesto je všudypřítomný. Jedná se o plyn,
který se projevuje velmi nenápadně. Když se projeví, je to spíše po delší době a bohužel se
to týká našeho zdraví. Většina z nás má všeobecné povědomí, že před radonem je lepší se
chránit. Nakonec i stavební řízení vyžaduje měření přítomnosti radonu v místě, na kterém se
uvažuje se stavbou jakéhokoli objektu.
Pronikání radonu do objektů
Radon je plyn, který má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické
podloží, půdy do prostředí vzduchu. Objemová aktivita ve volném prostředí je v řádu jednotek
Bq/m³. Pokud ovšem postavíme unikajícímu radonu překážku např. základovou desku
objektu. Začne se radon pod touto deskou hromadit a jeho koncentrace v půdě je mnohem
vyšší.
Radon se z podloží dostává pomocí dvou základních jevů – difúze a konvekce. Konvekce hraje
v migraci radonu majoritní roli. K průniku do objektu pak už stačí jen několik prasklin, puklin
v podlaze, základové desce nebo obvodové zdi a vzniká problém.
Koncentrace radonu nejsou během roku konstantní. V letním období jsou objemové aktivity
na nižší úrovni než v zimně. Radon se během dnů, kdy je země nasycena vodou kumuluje
více. Navíc v zimním období vzniká v budovách tzv. komínový efekt. Přirozené teplotní vrstvení
zapříčiňuje vytváření mírného podtlaku v nejnižším podlaží a v důsledku toho dochází
k nasávání radonu do objektu.
Nápravná pasivní opatření u starších objektů vychází z možnosti utěsnit všechny netěsnosti
v konstrukci přilehlé podloží. Je nutné se soustředit i na netěsnosti kolem prostupů inženýrských
sítí. V omezené míře je možné provést pasivní opatření aplikací protiradonových folií.
Tuto činnost musí provést specializovaná firma.
Jednoznačně lze však prohlásit, že větrání objektu ve vyšší intenzitě než je obvyklé je zaručený
způsob, jak se vypořádat s problematikou radonu.
Řízené větrání dává dobrý předpoklad k odvedení škodlivin mimo objekt a tím pádem snížit
koncentraci radonu. Větrání musí být spolehlivě navrženo se zohledněním následujících aspektů:
přirozené větrání – pokud se změní návyky uživatelů je možné docílit zlepšení. Psychologicky
je někdy složité změnit lety získaný návyk větrat v mrazivých dnech otevřením
okna. Tím však dochází k největším tepelným ztrátám!
Je naprosto nevhodné používat podtlakové větrání. Vytvoření podtlaku je spojeno
s nasáváním většího množství radonu z podloží
Z hlediska odvádění radonu je vhodným způsobem řízené přetlakové větrání. Zvýšení
intenzity větrání je provázeno vyšší energetickou náročností v zimních měsících na
pokrytí energetických ztrát
Řízené větrání s rekuperací tepla umožňuje řádné provětrání objektu. Získaným benefitem
je snížení popřípadě eliminování tepelných ztrát větráním.
Výhodou větrání s rekuperací tepla je to, že skutečně řeší problém bez ohledu na to, čím je
způsoben. Navíc větrání řeší i odvod jiných škodlivin než radonu, které se tvoří ve vnitřním
prostředí (pachy, kouř, těkavé látky z barev, lepidel nábytku a textilu)
Využití zemních výměníků tepla ve spojení se zařízením
pro bytové větrání s rekuperací tepla


Země jako sezónní zásobník sluneční energie se v poslední době stále častěji využívá u zemního
výměníku tepla k předehřevu čerstvého vzduchu pro větrací zařízení. V létě se naproti
tomu využívá chladu zeminy k ochlazování čerstvého vzduchu přiváděného do obytných místností.
Zemní výměník tepla (ZVT) tvoří potrubí uložené do země, kterým se nasává vzduch prostřednictvím
ventilátoru rekuperační jednotky. Schéma je uvedeno na obrázku:


REKUPERACE TEPLA
U kontrolovaného bytového větrání se ve vysoce účinném protiproudém kanálovém tepelném
výměníku (rekuperátoru) z odváděného vzduchu získává zpět tepelná energie a tím se
venkovní vzduch ohřívá např. z 0 °C na 18 °C. Při ochlazování odváděného vzduchu může
docházet ke tvorbě kondenzátu. Za velmi nízkých venkovních teplot by mohla tato kondenzovaná
voda na deskách rekuperátoru namrzat a tím omezovat, nebo zcela blokovat funkci
rekuperátoru.
K tomu, aby při venkovních teplotách -3 °C mohl rekuperátor fungovat, je zapotřebí vzduch
předehřívat. Použití výměníku tepla je pro předehřev optimální.
Předehřívání vzduchu v zimě
Teplota zeminy se v zimě pohybuje mezi 4 a 8 °C. V zemním výměníku tepla se na výstupu
dosahují následující hodnoty teploty vzduchu:
Venkovní teplota [°C] - 15 - 9 - 7 - 4 - 10 - 15 - 10 - 20
Výstupní teplota vzduchu
ze ZVT[°C] + 2 + 3 + 4 + 5 + 2 + 1 + 2 0
V [m³/h] 200 140 160
Průměr Ø [mm] 200 125 100
Délka l [m] 23 42 40
Hloubka uložení [m] 1,7 1,5 1
Tabulka 1 - Předehřev vzduchu v zimě

Kromě toho nabízí ZVT cenově výhodnou variantu větrání a ochlazování místností v létě. To
je velmi důležité u nově architektonicky řešených budov u kterých se příjemného, světlem
zaplaveného vzhledu místnosti dosahuje využitím velkých skleněných oken, zimních zahrad a
podobně.
Sběrač s drenáží a vstup do domu
Dvě paralelní trubky zemního
výměníku tepla umístěné 2 m vedle
základové konstrukce
Ochlazování vzduchu v létě
Venkovní teplota [°C] 24 28 26 33 26 33
Výstupní teplota vzduchu ze
ZVT[°C] 14 16 15 19 17 22
V [m³/h] 140 155 155
Průměr Ø [mm] 125 100 100
Délka l [m] 42 40 20
Hloubka uložení [m] 1,5 1 1
Tabulka 2 - Chlazení vzduchu v létě
Při ochlazování vzduch v létě při venkovní teplotě 32 °C s 40% relativní vlhkostí vzniká 0,17
l kondenzátu za hodinu.
Jednoroční měření prováděné odbornou školou ve Winterthuru na zemním výměníku tepla
v bytovém domě Hausäcker prokázala následující výsledky:
Průměrné denní teploty vzduchu na konci potrubí ZVT se do konce října pohybovaly ještě
kolem 15C a až počátkem prosince klesly tyto teploty na 5 °C. Během celé zimy však zůstaly
nad bodem mrazu. Od března teploty opět vystoupily na 15 °C.
Teplota zeminy v průběhu roku
Teplotní pole neporušené zeminy


REKUPERACE TEPLA
Faktory ovlivňující teplotní chování zemního výměníku tepla
Výstupní teploty vzduchu ze zemního výměníku tepla ovlivňuje celá řada faktorů, které je
nutno chápat komplexně. Vlivy lze shrnout do rozsáhlého simulačního programu pro návrh
ZVT. Tím lze zhruba předem vypočítat výstupní teplotu vzduchu. Při sledování dále popsaných
tendencí vlivů a při dodržování pokynů pro dimenzování potrubí, lze zhruba docílit výstupní
teploty vzduchu, uvedené v tabulkách viz výše.
a) Ovlivňující faktor zemina/klima Přenos tepla do zemního výměníku
1. Vysoká hustota zeminy ↑
2. Dobré zhutnění zeminy ↑
3. Vysoký podíl jílu/hlíny ↑
4. Vysoká vlhkost zeminy ↑
5.
Povrchová voda - průsak přes zemní
výměník

6. Vysoká hladina spodní vody ↑
7.
Vysoký přenos slunečního tepla
(na podzim) do zeminy

8. Krátká perioda období chladu (tepla) ↑
b)
Ovlivňující faktor dimenzování
trubky
Přenos tepla do zemního výměníku
9. Nízká rychlost proudění vzduchu ↑
10. Velká délka trubky ↑
11.
Malý Ø trubky a více paralelních trubek

12. Větší mezera mezi trubkami ↑
13. Velká hloubka uložení max. 6 m ↑
Tabulka 3 - Ovlivňující faktory
Vysoká měrná tepelná kapacita cP zeminy znamená velkou schopnost akumulace solární energie
(ve vztahu k 1 kg). Vysoká tepelná vodivost λ naproti tomu vypovídá o tom, že se teplo
z okolních vrstev zeminy dobře transportuje k trubce zemního výměníku.
10

Směrnice pro dimenzování zemního výměníku tepla
Délka trubek
Je známo, že u 40m dlouhé podzemní trubky již po 1/3 délky dochází k ohřátí vzduchu o
polovinu rozdílu teploty mezi vstupem a výstupem. To ukazuje, že nemá smysl používat příliš
dlouhé trubky (delší než 35 m) – teplota vzduchu se asymptoticky přibližuje teplotě zeminy.
Smysluplná délka trubky je od 25 do 35m a o průměru 150 až 200mm. Přitom se vzduch
může vést rozděleně ve dvou paralelních větvích v délce každé větve 15 až 20m
Rozhodující je doba setrvání vzduchu v potrubí.
Závislost teploty vzduchu na délce trasy v zemním výměníku
tepla při různých vstupních teplotách (-10 a -20 °C)
a průtočném množství 150 m³/h.
Trubka má Ø 100 mm a celkovou délku 40 m.
Maximálně dosažitelný ohřev vzduchu v zimě

Při navrhování ZVT se často klade otázka týkající se závislosti tepla vzduchu na délce potrubí
a zvětšené hloubce uložení potrubí v zemi.
Je důležité, aby výstupní teplota vzduchu ze ZVT neklesla pod -3 °C, aby se v rekuperátoru
tepla zabránilo namrzání kondenzátu. V opačném případě by bylo nutné rekuperátor rozmrazit:
odpojení ventilátoru přiváděného vzduchu včetně jeho automatického řízení. To s sebou
přináší ztrátu energie a porušení rovnováhy přiváděného a odváděného vzduchu (v budově
pak dochází k infiltraci studeného vzduchu). Z grafu vyplývá, že tento bod (-3 °C) se u trubky
o průměru 100mm (hloubka uložení 1m) dosahuje už po 25m. Další zvyšování výstupní teploty
ze ZVT je nutno z energetického hlediska (zimní provoz) sledovat v souvislosti s provozem
rekuperátoru.

Zvýšení účinnosti rekuperátoru (WRG) pomocí zemního výměníku tepla
ø WRG … tepelná účinnost rekuperátoru
ø EWT … tepelná účinnost rekuperátoru se zemním výměníkem tepla
Předpoklady:
a) ZVT ohřívá venkovní vzduch z -15 °C na +2 °C, při délce 30m
b) ZVT ohřívá venkovní vzduch z -15 °C na +3 °C, při délce 40m
11
REKUPERACE TEPLA
Okrajové podmínky:
Trubka zemního výměníku Ø = 200 mm
tAu1 = venkovní teplota: - 15 °C
tAu2 = výstupní teplota zemního výměníku
tAb = teplota odváděného vzduchu: + 20 °C
Hloubka uložení: 1,5 m
Zemní výměník tepla v kombinaci s přístrojem na
rekuperaci tepla (WRG)
Tepelná účinnost
Teplota přiváděného
vzduchu tZu
bez zemního
výměníku
se zemním
výměníkem
bez zemního
výměníku
se zemním
výměníkem
φWRG φEWT
a) při délce zemního výměníku tepla 30 m
rekuperátor s křížovým
výměníkem tepla
65 % 82 % 7,7 °C 13,7 °C
rekuperátor s protiproudým
výměníkem tepla
75 % 87 % 11,2 °C 15,5 °C
rekuperátor s výměníkem
tepla s protiproudovými
kanálky (patent PAUL)
90 % 95 % 16,5 °C 18,2 °C
b) při délce zemního výměníku tepla 40 m
rekuperátor s křížovým
výměníkem tepla
65 % 82,9 % 7,7 °C 14 °C
rekuperátor s protiproudým
výměníkem tepla
75 % 87,7 % 11,2 °C 15,7 °C
rekuperátor s výměníkem
tepla s protiproudovými
kanálky (patent PAUL)
90 % 95,1 % 16,5 °C 18,3 °C





12
Prodloužení trubky ZVT z 30m na 40m ovlivňuje zvýšení výstupní teploty ZVT nepatrně
(cca 1 K), což se za rekuperátorem projeví jen zvýšením teploty přiváděného vzduchu
o 0,1 až 0,3 K.
Zvýšení hloubky uložení trubky z 1 na 2m zvýší teplotu (v zimě) o 2 K. Další zvýšení hloubky
ze 2 na 3m zvýší výstupní teplotu ještě asi o 1,5 K.


Průměr trubky
Při porovnání výstupních teplot vzduchu lze konstatovat, že ohřev vzduchu je v menší trubce
(při stejné délce) menší. To lze vysvětlit tím, že délka setrvání je poměrně malá. Doporučují se
trubky o průměru 150 až 200mm. Průměry větší než 200mm vytvářejí jádro proudu, které se
jen málo podílí na tepelné výměně na stěně trubky.
Zvlněná nebo hladká trubka?
Výše uvedené jádro proudu vzduchu lze přeměnit uvnitř zvlněné trubky do turbulence, čímž
se sice zlepší přestup tepla, ale současně se zvýší ztráta tlaku a tím i spotřeba elektrické energie
ventilátoru. Dále kvůli odtoku kondenzátu a případnému odtoku proplachovací vody
při čištění by trubka ZVT měla mít hladké vnitřní stěny a měla by se pokládat zhruba s 2%
sklonem směrem k domu.
Výhody Nevýhody
Zvlněná trubka • dobrý přestup tepla
vysoká ztráta tlaku (vyšší
spotřeba elektrické energie)
kondenzát nemůže (nebo
může jen špatně) odtékat
kondenzát zůstává ležet
ve zvlnění trubky (tvorba
zárodků plísní)
usazování nečistoty v
“dolíčkách” zvlnění trubky
hůře se čistí

Hladká trubka menší ztráta tlaku (spotřeba elektrické energie) dobrý odtok kondenzátu dobře se čistí
trochu horší přestup tepla (závisící na drsnosti a průměru)

13

REKUPERACE TEPLA
Paralelní trubkové registry
Při pokládání dvou nebo více paralelních větví je v každé větvi nutno dbát na zhruba stejné
ztráty tlaku, aby se zaručilo rovnoměrné proudění (doba setrvání) vzduchu v každé větvi.
Zemním výměníkem tepla by stále měl proudit vzduch – nehybný vzduch by mohl způsobit
zápach.
Materiál trubek
Pro průchod tepla v hraniční vrstvě mezi trubkou a zeminou jsou rozhodující podmínky přestupu
tepla vnitřní stěna – vzduch. Materiál trubky jako takový má v důsledku jeho relativně vysoké
tepelné vodivosti druhořadý význam. Nejslabší článek v procesu přenosu tepla je součinitel
přestupu tepla (na straně vzduchu) a ten právě celý proces přenosu tepla determinuje.
Dosud nejmenovanou veličinou je drsnost povrchu. Rozdíl mezi drsností plastové a betonové
trubky je velmi podstatný. Rozdíly neovlivní jen velikost součinitele přestupu tepla, ale i zvýšení
ztráty tlaku a tím i spotřeby energie ventilátoru.
Pro ZVT se používají potrubí z materiálu:
plastové trubky z tvrdého PVC
polypropylenové trubky
kameninové trubky (DIN 1230, DIN EN 295)
betonové trubky (DIN 4032, DIN 4035)
vláknocementové trubky (DIN 19840, DIN 19850)
Litinové trubky (DIN 19522)
Venkovní předřazený vstupní filtr vzduchu
Pro návrh zemního výměníku tepla je důležité zabudování
předřazeného filtru pro čištění nasávaného vzduchu. Tím se
zaručí, aby se na stěnách trubek nemohl usazovat prach a pyl.
Zamezí se tím také tvorbě kultur bakterií a mikroorganismů.
U nefiltrovaného vzduchu je usazování prachu v trubce velice
pravděpodobné – tloušťka vrstvy prachu a složení prachu a
mikroorganismů jsou uživateli zpravidla neznámé. Usazeniny na
filtru lze oproti tomu velmi dobře pozorovat. Výměna filtru je také
podstatně levnější a méně komplikovaná než čištění potrubí.
Důležitá je pravidelná kontrola filtru a jeho výměna podle potřeby (zpravidla po 4 – 87
měsících). Na ochranu vysoce hodnotného filtračního materiálu je předřazena hrubá filtrační
síťka filtrační kazety. Konstrukce filtru je provedena tak, aby způsobovala co nejmenší tlakovou
ztrátu (asi 10Pa ztráty tlaku)


14
Umístění předřazeného vstupního filtru


Nasávání vzduchu by se mělo provádět v místě se suchým vzduchem, tedy ne v okolí vlhkého
biotopu, rybníka apod. Kvůli kontrole a výměně filtru by se mělo volit snadno přístupné
místo. Bod nasávání by neměl být v blízkosti kompostu a v hustě osázené zóně. Nasávání by
nemělo být blízko u země aby se zabránilo nasávání větrem zvířeného prachu. Při umisťování
filtru je nutné zajistit, aby k němu neměly přístup cizí osoby, které by mohli zařízení úmyslně
poškodit. Jako vhodné místo se jeví například místnost na zásoby nebo na jízdní kola, na
zadní stranu přístřešku pro auta apod.
Obtok (by-pass)
Vzduch ochlazovaný v ZVT v létě by se měl ve větrací jednotce vést obtokem kolem rekuperátoru
(mimo zónu kudy je odváděn použitý vzduch). Z důvodu již zmíněného možného
zamrzání kolem trubky ZVT je nutné zamezit křížení nebo vedení vodovodního potrubí pod
trubkou výměníku.Minimální vzdálenost je 1m.
Pokládání trubek ZVT a odvádění kondenzátu
Dále jsou uvedeny příklady správného půdorysu uložení trubek pro ZVT
Pokyny pro pokládání trubek a odvádění kondenzátu
Možnosti uložení zemního výměníku tepla
Půdorys
a) Žebřinovité uložení
Z hlediska proudění technicky vhodnější položení žebřin:
b) Dvě polosmyčky
Vzdálenost trubek navzájem a vzdálenost mezi
trubkou a domem by neměla být menší než 1 m

15
REKUPERACE TEPLA
c) Jednotrubkové pokládání
Možnosti odvádění kondenzátu z trubek ZVT:
Pokud je kondenzát napojen pouze jedním sifonem přímo na odpadní trubku, může při vyschnutí
sifonu docházet k tomu, že se vzduch (a s ním i zápachy) budou z odpadní trubky přisávat
do proudu venkovního vzduchu. Aby se tomu zabránilo, měl by se kondenzát nechat volně
odkapávat prvním sifonem. Trychtýřem a druhým sifonem se pak bude kondenzát odvádět
do odpadního potrubí. Aby se oddálilo vysychání sifonu, mělo by se na obou stranách sifonu
přidat trochu oleje.

16
Konstrukce sifonu


ZVT z hygienického hlediska
Zařízení ZVT se posuzovalo Ústavem hygieny a fyziologie práce švýcarského vysokého učení
technického v Curychu na 12 realizovaných zařízeních ZVT.Byla sledována koncentrace
mikroorganismů ve srovnání s venkovním vzduchem. Na třech zařízeních se pokusy opakovaly
čtvrtletně, aby bylo možné zjistit změny v jednotlivých ročních obdobích.
Ověřovala se zařízení se ZVT ve:
čtyřech rodinných domcích
dvou bytových domech
šesti větších budov pro různá využití
Ve většině zařízení byla koncentrace zárodků ve vzduchu na konci ZVT nižší než ve venkovním
vzduchu. Nejmarkantnější rozdíly byly zjištěny u větších staveb. V rodinných domech byly
ojediněle naměřeny vyšší koncentrace ve vzduchu ZVT než ve venkovním vzduchu. Použité
filtry, zabudované za ZVT (na vstupu do rekuperátoru) však výrazně snížily počet zárodků,
takže přiváděný vzduch u všech zařízení obsahoval výrazně méně bakterií a spor plísní než
venkovní vzduch.
Celoroční průběh
Výkyvy koncentrace škodlivin venkovního vzduchu, které kromě ročního období ovlivňují také
geografické a meteorologické faktory, jsou vždy zřejmé ještě ve vzduchu zemního výměníku.
Když vzduch projde filtrem, jsou rozdíly mezi ročními obdobími a zařízeními s filtry stejné kvality
velice malé. Zvlášť u větších zařízení s filtrem na jemný prach byla koncentrace škodlivin
v přívodním vzduchu celoročně velmi nízká. Jako výhoda se ukazuje zabudování velkoplošného
předfiltru v místě nasávání vzduchu do ZVT. Už zde se zachycuje prach a mikroorganizmy. Je
nutné dbát na dobré utěsnění mezi filtrační kazetou a tělesem filtru.
V případě zvýšených hygienických požadavků na kvalitu vzduchu lze dalšího snížení množství
bakterií a spor dosáhnout použitím jemného filtru.


17
REKUPERACE TEPLA
Před zprovozněním by se mělo provést důkladné vyčištění potrubí ZVT. Dále je nutné věnovat
pravidelně pozornost jak ZVT tak ostatním komponentům větrací soustavy.
Systémy řešení větrání s rekuperací v bytových domech


Nabízí se několik variant řešení:
- centrální řešení – pro celý dům je použita jedna větrací jednotka (varianta 7)
- decentrální řešení – pro každý byt je použita samostatná jednotka (varianta1, 2, 3, 4)
semi–decentrální řešení – v každém bytě je použit jen výměník tepla nebo jen ventilátor
(varianta 5 a 6)

Varianta 1
Budova s větrací jednotkou s rekuperací tepla v každém bytě.


Výhody:
Intenzitu větrání lze nastavit individuálně pro každý byt
Rekuperační zařízení pracuje samostatně pro každý byt, tedy využívá teplo z odváděného
vzduchu dotčeného bytu k ohřevu přívodního vzduchu (na rozdíl od Variant 6 a 7)
Větrací systém je instalován samostatně v každém bytě a je vyloučeno propojení s jinými
byty a tím i případné “újmy od sousedů” prostřednictvím:
pronikání pachů (vůní)
šíření požáru
přenos zvuků (telefonní efekt)
intenzivního větrání
a)
b)
c)
1.
2.
3.
a)
b)
c)
d)
18
Nevýhody:
Každý byt je vybaven samostatným montážním kompletem - to představuje
sice vyšší investiční náklady, jsou ale na druhé straně redukovány, protože
nejsou nutná:
- protipožární opatření
- dlouhé centrální rozvody s nutností tepelných izolací
Nutné dva otvory na fasádě pro každý byt (pro přívod a odvod vzduchu).
Nutná zvýšená pozornost při projektování - je nutno vyloučit nasávání odpadního vzduchu
do proudu přiváděného čerstvého vzduchu.

Varianta 2
Budova s centrálním odvodem odpadního
vzduchu, protipožárními a zpětnými
klapkami, větrací jednotka s rekuperací
tepla v každém bytě a přívody venkovního
čerstvého vzduchu decentrálně pro každý
byt.
Výhody:
Intenzitu větrání lze nastavit individuálně pro každý byt.
Rekuperační zařízení pracuje samostatně pro každý byt, tedy využívá teplo z odváděného
vzduchu dotčeného bytu k ohřevu přívodního vzduchu (na rozdíl od Variant 6 a 7).
Nasávaný vzduch nemůže být smíchán s odpadním vzduchem (pod střechou nebo štítovou
stěnou).
Nevýhody:
K ochraně proti požáru je nutné v každém bytě osadit protipožární a zpětnou klapku na
potrubí zaústěné do centrálního odvodu odpadního vzduchu.
.
2.
3.
1.
2.
3.
1.
19
REKUPERACE TEPLA
Varianta 3
Budova s centrálním přívodem venkovního
vzduchu a decentrálními odvody odpadního
vzduchu, protipožárními a zpětnými
klapkami. Větrací jednotka s rekuperací
tepla v každém bytě.
Výhody:
Výhody 1 a 2 jako u Varianty 1
Nasávaný venkovní vzduch (centrálně, např. ve štítové stěně půdního prostoru) nemůže
být smíchán s decentrálně vyfukovanými proudy odpadního vzduchu.
Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
Nevýhody:
K ochraně proti požáru je nutné v každém bytě osadit protipožární a zpětnou klapku na
potrubí zaústěné do centrálního odvodu odpadního vzduchu.
Varianta 4
Budova s centrálním přívodem venkovního
vzduchu i centrálními odvodem odpadního
vzduchu, protipožárními a zpětnými klapkami
a větrací jednotkou s rekuperací tepla
v každém bytě.
1.
2.
3.
1.
20
Výhody:
Výhody 1 a 2 jako u Varianty 1
Centrální sání venkovního vzduchu může být umístěno tak, aby bylo vyloučeno
přimíchávání odpadního vzduchu.
Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
Nevýhody:
Na každé přípojce bytu k centrálnímu přívodu venkovního vzduchu i k centrálnímu odvodu
odpadního vzduchu je nutné osadit protipožární a zpětnou klapku.
Varianta 5
Budova s centrálním přívodem venkovního
vzduchu i centrálním odvodem odpadního
vzduchu, centrálními ventilátory a
protipožárními a zpětnými klapkami a filtry
venkovního vzduchu a větrací jednotkou s
rekuperací tepla v každém bytě.
Výhody:
Výhoda 2 jako u Varianty 1
Při centrálním umístění ventilátoru se jeho hluk méně přenáší do bytových okruhů, ale
pozor:
- velké centrální ventilátory musí být při umístění do půdního prostoru dobře
odhlučněny, jinak je hluk přenášen do nejvyššího podlaží.
- při použití malých tichých ventilátorů v bytech u Variant 1 - 4 a 6 problémy s hlukem
nebudou.
Otvory pro nasávání venkovního vzduchu popř. výfuk odpadního vzduchu mohou být
situovány tak, že nedochází ke směšování.
Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
1.
2.
3.
1.
2.
3.
4.
21
REKUPERACE TEPLA
Nevýhody:
Intenzita větrání je centrálně nastavena prostřednictvím obou centrálních ventilátorů,
individuální ovlivnění je možné jen omezeně. K tomu musí mít centrální ventilátory možnost
regulace.
Varianta 6
Budova s centrálním přívodem venkovního
vzduchu i centrálním odvodem odpadního
vzduchu, decentrálními ventilátory a centrálním
výměníkem tepla.
Výhody:
Intenzitu větrání lze regulovat decentrálním ventilátory.
Otvory pro nasávání a výfuk vzduchu je možné vzájemně situovat tak, aby nedocházelo
ke směšování proudů vzduchu.
Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
Nevýhody:
Centrální výměník tepla pracuje se směsí vzduchových proudů z jednotlivých bytů,
nerozlišuje tedy příspěvek jednotlivých bytů, a naopak přívodní vzduch je do jednotlivých
bytů dodáván se stejnou teplotou.
Na každé přípojce bytu k centrálnímu přívodu venkovního vzduchu i k centrálnímu
odvodu odpadního vzduchu je nutné osadit protipožární a zpětnou klapku.
1.
1.
2.
3.
1.
2.
22
Varianta 7
Budova s centrálním přívodem venkovního
vzduchu i centrálním odvodem odpadního
vzduchu, bytovými protipožárními
a zpětnými ventilátory a centrální větrací
jednotkou s rekuperací tepla.
Výhody:
Rekuperační jednotka s ventilátory není umístěna v prostoru bytů, tzn. úsporu místa a
žádný zdroj hluku v bytě.
Nevýhody:
Centrální výměník tepla pracuje se směsí vzduchových proudů z jednotlivých bytů,
nerozlišuje tedy příspěvek jednotlivých bytů, a naopak přívodní vzduch je do jednotlivých
bytů dodáván se stejnou teplotou.
Zpětný zisk vlhkosti
Těsný dům vybavený komfortním větráním získává na základě řízené výměny vzduchu v kritických
zimních obdobích vyšší hodnoty vzdušné vlhkosti než je tomu u netěsných budov
postavených například v 60tých letech.
Trvalý odvod vzduchu a tím i odvod vlhkosti není u větracího zařízení nekontrolovaný jako
při větrání okny, ať už aktivně nebo infiltrací netěsným oknem. Výměna vzduchu je exaktně
nastavena na optimální hodnotu. To platí především pro domy, které jsou obývány jednou
osobou nebo nejsou dočasně obydleny vůbec. V takovém případě je výměna snížena na nezbytné
minimum.
1.
1.
23
REKUPERACE TEPLA
U jednotek PAUL je možné každý větrací stupeň nastavit. Pro regulaci správné relativní vlhkosti
se nabízejí čtyři varianty:
Zvýšení průtoku vzduchu při překročení max. vlhkosti
Intenzita větrání bude trvale nastavena na nízkém stupni. Relativní vlhkost je sledována čidlem
vlhkosti. Při docílení limitní hodnoty je sepnuto tzv. rázové větrání. Toto maximální větrání je
aktivní tak dlouho, dokud je překročena hranice max. vlhkosti. Tím je zamezeno přílišnému
hromadění vlhkosti nebo naopak vysoušení vzduchu
Decentrální zvlhčování
Nejjednodušší způsob decentrálního zvlhčování je pomocí pokojových rostlin, které předávají
do vzduchu určité množství vody. Na základě určitých návyků je možné přenášet vlhkost
v rámci bytu, např. nechat po koupeli otevřené dveře do koupelny nebo po umytí nádobí
nechat otevřenou myčku. Svoji funkci velmi dobře plní jednoduché přenosné zvlhčovače vzduchu
založené na principu odpařování. Pro zmenšení kolísání vlhkosti je vhodné v budovách
využívat matriály schopné pohlcovat a zpět vydávat vlhkost (sádra,dřevo)
Aktivní zvlhčování
Intenzita větrání se přizpůsobuje uživatelskému nastavení například časovému programu,
který je modifikován podle individuální potřeby. Při snížené vlhkosti se prostřednictvím čidla
aktivuje parní zvlhčování směrem do čerstvého přívodního vzduchu. Při dosažení požadované
vlhkosti je zvlhčování vypnuto. Intenzita parního zvlhčování je řízena analogově. Příliš suchý
vzduch se vyskytuje méně než vzduch s vysokou vlhkostí. Větrání probíhá bez omezování
výměny vzduchu. Kondenzace páry uvnitř potrubí je omezována čidlem v potrubí
Zpětné získávání tepla a vlhkosti speciálním výměníkem
Při používání výměníku vlhkosti může být velká část vlhkosti z odváděného vzduchu získávána
zpět do vzduchu přiváděného. Byty s malou produkcí vlhkosti a tomu odpovídající vzdušnou
vlhkostí tím docílí výrazného zlepšení. Konstrukce výměníku s důsledně odděleným přívodem
a odvodem vzduchu zaručuje maximální hygienický provoz.
Fyzika přenosu vlhkosti
membránou výměníku
Pára vlhkého odtahovaného vzduchu kondenzuje
na studených plochách membrány.
Kondenzace probíhá při teplotách nižších než
je teplota rosného bodu. Membrána v sobě
obsahuje velmi vysoký obsah soli a absorbuje
vzdušnou vlhkost jako houba. Podobně
jako se transportuje voda v rostlinách, putují
molekuly vody na základě osmotického principu
ve formě kapaliny skrz membránu. Pohyb molekul je dán rozdílem koncentrací vlhkosti
mezi stranou přívodního venkovního vzduchu a stranou nasyceného odtahovaného vzduchu.
Na straně venkovního vzduchu se voda z plochy membrány odnímá a nasycuje přívodní vzduch.
Největší díl soli je chemický a pevně vázaný na materiál membrány, takže nemůže být
vodou odnímán a vyplavován.
24
Spolehlivá bariéra pro pach a mikroorganismy
Membrána transportuje molekuly vody díky vysoké dielektrické konstantě a malým rozměrům.
V provozu se chová jako nasycený roztok soli, který dokáže minimalizovat absorpci nepolárních
molekul jako je např. metan nebo hydrogensulfidy. Dokonce ani metanol, silný dipól,
nebude absorbován. Membrána nemá žádné póry na základě toho mohou plyny skrz membránu
pouze difundovat. Mikroorganismy mají ve srovnání s molekulou vody mnohem větší
rozměry a proto nemohou membránou projít.
Navíc vysoký obsah soli v membráně funguje antibakteriálně. Bakterie, kvasinky, plísně a
ostatní mikroorganismy, které byly doposud testovány - nerostou na ploše membrány. Mikroorganismy
umírají na inertním povrchu výměníku během několika dní i přestože zde mohou
existovat optimální podmínky pro jejich vegetaci- tedy relativní vlhkost vzduchu kolem 80% a
teplota cca. 25 °C pro plísně a 35 °C pro bakterie. Tato vlastnost je shodná pro nové i starší
typy plastových membránových výměníků.
Metoda byla poprvé použita v roce 1997 a prakticky je ve větší míře do domácností nasazována
od roku 2005.
Filtrace odváděného vzduchu z míst odsávání (WC, koupelny, kuchyně) se doporučuje provádět
pomocí předřazeného filtru (FEVF 220-220-30 až 50). Čištění výměníku se doporučuje provádět
suchou cestou pomocí vysavače. Testy stárnutí předpokládají životnost výměníku kolem 15
let.
Rekuperace se zpětným získáváním vlhkosti
25
REKUPERACE TEPLA
Firma Paul Wärmerückgewinnung GmbH vstupuje na
český trh
Kontrolované větrání bytů a rodinných domů
Trvalý tlak na snižování tepelných ztrát budov vyvolaný postupným zdražováním všech energií
na vytápění vede k razantnímu zlepšování tepelných parametrů budov. Projektanti nuceni
stále se zpřísňujícími požadavky norem i požadavky investorů navrhují obvodové stěny,
okna i střešní plášť se stále vyššími tepelnými odpory a souběžně se zlepšuje těsnost těchto
obvodových konstrukcí. Tato úsporná opatření přinášejí úspory nákladů na vytápění. Pokud
ale není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi
negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní
a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb.
Pokud u těchto moderních staveb chceme odstranit výše uvedené nedostatky, musíme obytné
prostory vybavit nuceným větrání s dostatečnou intenzitou (kontrolovaným větráním). Tím
ale do značné míry negujeme přínosy získané dokonalým zateplením a utěsněním bytu nebo
rodinného domu. Tepelná ztráta větrání zde totiž tvoří až 50% celkových tepelných ztrát
objektu.
Elegantním řešením, které se stále více prosazuje, je zařadit do systému větrání budovy zařízení
umožňující zpětné získání tepla z odváděného vzduchu, tzv. rekuperační jednotku. Tímto
teplem se pak ohřívá čerstvý vzduch přiváděný do budovy. Jednou ze špičkových evropských
firem, která se specializuje na dodávky rekuperačních jednotek v širokém sortimentu nabídky,
je německá firma Paul Wärmerückgewinnung GmbH, zastupovaná na českém trhu firmou
ROSA In. s.r.o.
Rekuperační jednotky Paul jsou využívány převážně jako řešení kontrolovaného větrání objektů
pro bydlení, případně i odvlhčování vnitřních bazénů. Jedná se jak o klasické RD, nízkoenergetické
domy tak i pasivní domy. Předností jednotek Paul je především flexibilita jejich použití
pro libovolné vytápěcí soustavy (sálavé velkoplošné - podlahové i stěnové, klasické s otopnými
tělesy a samozřejmě i teplovzdušné). Použití jednotek Paul je východiskem pro rekonstrukce i
novostavby s trvalým výskytem vlhkosti, která bývá neodborně uzavřena těsnou “schránkou”
zateplení a oken. Kontrolované větrání, které se ve vyspělých státech stává standardem zakotveným
v normách a zákonech, bude jistě stále více diskutovanou otázkou i v ČR.
Efekty
Použitím rekuperátoru se sníží tepelné ztráty větráním o 50 - 70%, což představuje výrazné
úspory nákladů na vytápění a současně samozřejmě i ekologické přínosy v úsporách pevných,
plynných paliv, popř. elektřiny na vytápění. Úspory se projeví ve snížení produkce CO2 z emisí
při spalovacích procesech.
S těmito výraznými úsporami energie se stává smysluplným a atraktivním využití obnovitelných
zdrojů energie. Solární systém nebo tepelné čerpadlo mohou být dimenzovány na nižší
tepelný výkon, vychází levnější a s rekuperačními systémy se velmi dobře doplňují.
26
Pozice na trhu
V současné době vyrábí firma Paul Wärmerückgewinnung GmbH více než 1000 rekuperačních
jednotek ročně a je vedoucí firmou na německém trhu. Vyplývá to z různých průzkumů trhu,
podle kterých nabízí v Německu tyto přístroje asi 67 výrobců a dovozců a na každého v
průměru připadá 165 - 400 přístrojů z celkového prodeje. Průměrný prodej firmy Paul je tedy
2 - 5 x vyšší.
Firma má v Německu 35 obchodních a montážních zastoupení. V Evropě pak 6 zastoupení
(Rakousko, Belgie, Lucembursko, Francie, Itálie a Turecko).
Přehled výrobků firmy Paul
Multi 100/15 0 DC
jednotka určená k vestavbě
do skříní
Množství vzduchu při 100 Pa
do 130 m³/h (multi 100 DC)
do 160 m³/h (multi 165 DC)
Climos 100/15 0 DC
nízká výška - jen 22 cm
do panelových domů
Množství vzduchu při 70 popř.
100 Pa
do 100 m³/h (climos 100 DC)
do 150 m³/h (climos 150 DC)
Thermos 200/300 DC
jednotka s celosvětově
nejvyšší účinností
Množství vzduchu při 100 Pa
do 250 m³/h (thermos 200 DC)
do 400 m³/h (thermos 300 DC)
Atmos 175 DC
výměník s plochou 60 m²
Množství vzduchu při 100 Pa
do 300 m³/h
3 modely
27
REKUPERACE TEPLA
Campus 500 DC
jednotka do větších objektů
Množství vzduchu při
100 Pa do 600 m³/h
Compakt 35 0 DC
jednotka s tepelným
čerpadlem pro pasivní domy
Množství vzduchu do 360 m³/h
Tepelný výkon: 3,3 kW
Santos 37 0 DC
zpětné získávání vlhkosti
Množství vzduchu při
100 Pa do 370 m³/h
Rotor
větrání obřích objektů
Množství vzduchu
2.000 - 20.000 m³/h
Maxi
800 DC, 1200 DC, 2000 DC,
3000 DC, 4000 DC, 6000 DC
vysoká účinnost i u velkých
aplikací
Množství vzduchu při 100 Pa
800 - 6.000 m³/h
Tantalos 500 DC
zpětné získávání vlhkosti
Množství vzduchu při
100 Pa do 500 m³/h
800 DC
2000 DC
28
Jak vybrat správnou větrací jednotku s rekuperací tepla
Na trhu je větší množství větracích jednotek, které lépe nebo hůře splňují základní požadavek
– řízené větrání se zpětným ziskem tepla. Zde je několik pohledů, které Vám pomohou vybrat
správně.
Čistá rekuperace versus teplovzdušné vytápění s rekuperací
Větrací jednotky dělíme na jednotky pro čistou rekuperaci a jednotky teplovzdušné (ty jsou
zároveň jednotky vytápěcí). Porovnání typického teplovzdušného systému s výrobky firmy
Paul naleznete v následující tabulce.
Teplovzdušné vytápění s cirkulačním
vzduchem a rekuperací tepla
Kontrolované bytové větrání (komfortní)
kombinované s odděleným vytápěním PAUL
1.
Zařízení slouží jako kombinovaná jednotka na
větrání a vytápění.
Jednotka je čistě větrací, lze použít i jako jednotka
vytápěcí, pokud je doplněna ohřívačem vzduchu.
Většinou je kombinována s externí otopnou
soustavou.
2.
Účinnost rekuperátoru je na nižší úrovni, i z toho
důvodu je nutné vzduch ohřívat
Účinnost zpětného zisku tepla je více než 95%
v celém rozsahu otáček (jednotka termos 300)-
není nutné vzduch přihřívat
3.
Nižší tepelná pohoda z důvodu přenosu tepla
konvekcí- prouděním*. Pocitově je nutné udržovat
vnitřní teplotu na vyšší úrovni, oproti sálavým
systémům.
Vyšší tepelná pohoda díky přenosu tepla sáláním.
Dosažení tepelné pohody při nižší vnitřní teplotě,
vzduch se nepohybuje.
4.
Zařízení kombinuje větrání a vytápění v jednom
rozvodu- z tohoto pohledu je ekonomicky zajímavé
Samostatný systém větrání je levnější než systém
teplovzdušný, u jiných než pasivních a nulových
domů musí být doplněn externím topným systémem.
5.
Velké (popř. větší počet) přívodní potrubí teplého
vzduchu do místností
Menší potrubí, ~1/3 průtočného průřezu, protože
dopravují jen hygienicky nutné množství vzduchu
6.
Nutnost použití cirkulačního vzduchu- tento
vzduch neslouží k větrání je nositelem tepla. Jeho
množství je zpravidla 2x až 5x větší než vzduchu
větracího. Pokud není cirkulační vzduch použit je
nutné přivádět větší množství větracího vzduchu
a to zmenšuje účinnost rekuperace tepla.
Bez cirkulačního vzduchu
7.
Vytápění a větrání je vedeno jedním potrubím,
tudíž jedno ovlivňuje druhé.
Větrání a vytápění je odděleno.
8.
Suchý vzduch v místnostech v zimním období
– velké množství přiváděného vzduchu
Žádné problémy se suchým vzduchem, průtok
větracího vzduchu je v zimním období snížen na
hygienické minimum
9.
Víření prachu v místnostech v zimním období
– velké množství vzduchu
Žádné problémy s vířením prachu
10.
Celkové větší množství vzduchu- vyšší rychlosti na
vyústkách, vyšší aerodynamická hlučnost
Malé rychlosti vzduchu, bez akustických problémů
11.
Víření prachu v místnostech v zimním období
– velké množství přiváděného vzduchu
Žádné problémy s vířením prachu
12.
Regulace teploty v každé místnosti zvlášť není
možná.
Externí soustava umožňuje regulaci místnost po
místnosti.
13.
Díky cirkulačnímu vzduchu se teplota v celém
domě průměruje na jednu úroveň.
Teplota v domě je různorodá dle potřeby uživatele.
29
REKUPERACE TEPLA
Porovnání jednotek bez teplovzdušného vytápění
V případě, že budeme porovnávat jednotky pro čisté větrání, je nutné klást důraz na následující
parametry. Základním znakem je účinnost rekuperačního výměníku. Nespokojte se s tvrzením,
že má účinnost 90%. Tento údaj je vždy nutné doplnit informací, zda se jedná účinnost při
maximálním větracím výkonu nebo jen teoretickou účinnost, kterou jednotka dosahuje při
nejmenších větracích množstvích. Obecně účinnost klesá se zvyšujícím se průtokem vzduchu.
Klasické křížové rekuperátory dosahují účinností mezi 50-70%. Co o účinnosti výměníků
nejvíce svědčí – teplosměnná plocha výměníku - tedy jeho velikost.
Dalšími kriterii jsou hlučnost jednotky, příkon ventilátorů, izolovanost jednotky z pohledu
úniku tepla nebo přepravovaného vzduchu.
Klasická rekuperační jednotka PAUL
1.
Elektromotory pro pohon ventilátorů
na střídavý proud
dvojnásobná spotřeba
Elektromotory pro pohon ventilátorů
na stejnosměrný proud
2.
Deskový výměník tepla
teplosměnný objem 25,5 l
Hloubka 220
Kanálový výměník tepla teplosměnný objem
107 l
4 až 8 x větší teplosměnná plocha
Hloubka 350
3.
Síla izolace pláště jednotky 15 mm
navíc s tepelnými mosty
Síla izolace pláště jednotky 35 mm atmos
80 mm thermos bez tepelných mostů
30


Zpětné získávání vlhkosti
Dnešní standard nových rodinných domů je zaměřen především na velmi dobrou izolovanost
objektu z pohledu tepelných ztrát. S tím je i spojena vzduchotěsnost domu. Nové materiály a
konstrukce mají velmi malou schopnost udržovat správné vlhkostní mikroklima. Stavby jsou
většinou řešeny jako lehké bez možnosti akumulace vlhkosti. V takových objektech může
řízené větrání způsobovat vysušování vnitřního prostoru v období nízkých venkovních teplot.
Během tohoto období je množství vlhkosti ve venkovním vzduchu na velmi nízké úrovni. Ohřátí
vzduchu znamená další snížení relativní vlhkosti. Při klasickém řízeném větráním s výměnami
vzduchu mezi 0,4 – 0,5 objemu místností za hodinu není výjimkou dosažení vlhkostí uvnitř
objektu kolem 15 - 20%. Hygienické minimum je 30%. Většina výrobců se snaží tento fenomén
neřešit, bagatelizovat nebo ho řeší nevhodnými zásahy. Velmi časté pseudořešení je
omezování vstupu čerstvého vzduchu, který je příčinou suchého prostředí uvnitř. Po domě je
pak distribuován jen cirkulační vzduch. Nezřídka je čerstvý vzduch úplně zastaven. To však
popírá původní poslání větrací jednotky. Odvádět vzduch špatný a přivádět vzduch čerstvý.
Rovněž je jistě nerozumné v největších mrazech nevyužívat větrání a tím pádem rekuperačního
efektu. Vždyť právě tehdy dochází k největší úspoře tepla.
Řešením je tzv. entalpický výměník tepla, který umožňuje transport vlhkosti z odpadního
vzduchu do vzduchu čerstvého. Tento efekt funguje s účinností cca. 60%. Navíc jednotka
sleduje, aby nedošlo k převlhčení prostoru přes maximální hodnotu 60% rel. vlhkosti. Vlhkost
z odpadního vzduchu kondenzuje na přestupní ploše výměníku a je neabsorbována
do porézní hmot napuštěné solným roztokem, na druhé straně vydá výměník vlhkost do
čerstvého vzduchu. Výměník transportuje díky krytí membránami pouze vlhkost. Pachy, cizorodé
látky odcházejí pryč s odpadním vzduchem nebo odvodem kondenzátu.


Nejčastěji kladené otázky
Otázka 1: Není větrání oknem zdravější?
Odpověď: Oknem přichází stejně čistý vzduch jako přes ventilační zařízení.
Rozdíly obou způsobů větrání:
Větrání oknem Kontrolované větrání (vzduchotechnická jednotka)
Studený vzduch
(nepohodlné, průvan – nebezpečí ochlazování)
Ohřátý vzduch
(teplý vzduch vzbuzující pohodu bydlení)
Nárazový intenzivní přívod vzduchu (průvan)
Kontrolované v menším množství
(bez průvanu)
Vzduch znečištěný prachem Filtrovaný vzduch
Nebezpečí alergických problémů (pyl) Bez alergických problémů – pyl je odfiltrován
Pronikání hluku skrz otevřená okna
Bez hlukového zatížení
– větrání se zavřenými okny - kontrolované
Absence kontinuálního odvodu vlhkosti; nebezpečí
vzniku plísní
Kontinuální odvod vlhkosti
Květiny musí být odstraněny z parapetu Květiny mohou zůstat v okně
Nebezpečí poškození otevřených oken
(např.větrem)
Bez nebezpečí poškození oken
31

Otázka 2: Jaký rozdíl spočívá v protiproudém výměníku tepla firmy Paul
a výměníky jiných výrobců?
Odpověď: Základním komponentem rekuperátoru je výměník tepla – zde vězí zásadní rozdíl
mezi produkty firmy Paul a obdobnými zařízeními jiných výrobců.
Nový princip Standardní zažízení
Nový kanálový výměník tepla s účinností
η = 90 – 99 % (v současnosti světová špička)
se čtyřmi novými principy
Deskový výměník tepla (již přes 50 let!)
S účinností η = 60 – 70 %
Kanálový protiproudý princip
Křížový souproudý princip
Křížový protiproudý princip
- Proudění kanály
- Transport tepla ve čtyřech směrech
- Zdvojnásobení teplosměnných ploch
Typ zařízení: “thermos” 60 m², “multi” 17 m²
- Proudění mezi deskami
- Přenos tepla ve dvou směrech
- Plocha výměníku tepla η ≤ 7 m²
η = 60 % η = 70 %


Otázka 3: Vzniká v bytě provozem vzduchotechniky průvan?
Odpověď: Ne, čerstvý, teplý vzduch je přiváděn pouze v omezeném množství, jež postačuje
potřebě větrání bytu (w < 0,1 m/s) – tedy odlišně než při větrání okny, kdy:
byt je větrán pouze krátkou dobu velkým množstvím (studeného) vzduchu
diskontinuální větrání je pouze náhradním řešením pro zajištění dodávky čerstvého
vzduchu potřebného pro pobyt lidí


Otázka 4: Jak proudí vzduch do bytu?
Odpověď: Čerstvý vzduch je přiváděn trubkami Ø 100 nebo Ø 125), nebo plochými kanály
(110 x 54, nebo 205 x 60) do pobytových prostor (ložnice, obývací pokoj, dětský pokoj,
pracovna). Z okruhu čerstvého vzduchu je vzduch odtahován přes vnitřní dveře (bez těsnění a
prahů s mezerami u podlahy 1 – 2 cm) do prostorů s použitým vzduchem (kuchyň, koupelna,
WC). Transport čerstvého vzduchu i odtah použitého vzduchu zajišťují ventilátory umístěné
většinou ve větrací jednotce.


32
Otázka 5: Může se rekuperační jednotka využít v létě i k chlazení?
Odpověď: Ano, s využitím zemního výměníku tepla (viz.otázka 16)


Otázka 6: Vzniká hluk od ventilátorů a při proudění
vzduchovými kanály (potrubím), jakož i ve vzduchových výústkách?
Odpověď: Hluk ventilátorů je do značné míry pohlcován výměníky tepla a dvěma tlumiči hluku
(čerstvý vzduch, odpadní vzduch). V kanálech (potrubích) by měla být dodržena rychlost
proudění vzduchu w ≤ 3m/s.(v páteřním rozvodu) a w ≤ 1,5 m/s (ve vedlejších větvích). Právě
tak je nutné dbát na to, aby nebylo překročeno přípustné množství vzduchu na výústkách.
Dodržení výstupní rychlosti w ≤ 1,5m/s odpovídá &V ≤ 50 m³/h.


Otázka 7: Jaký je poměr provozních nákladů
(elektřina pro pohon ventilátorů) k výtěžku tepla?
Odpověď:
Příklad pro jednotku „thermos“
(typ WRG-90-thermos 200 DC)
Příklad pro jednotku „multi“
Náklady 46 W
při stejnosměr. pohonu ventilátorů
&V = 150 m³/h,
100 Pa extern
51 W
při stejnosměr. pohonu ventilátorů
&V =100 m³/h, 100 Pa
extern
Výnosy 1020 W
Tepelný zisk při &V = 150 m³/
h a 0 °C venkovní teploty a
22 °C teploty v místnostech
jakož i při účinnosti
η = 90 %
571 W
Tepelný zisk při
&V = 100 m³/h
Poměr


Otázka 8 : Kde můžeme větrací jednotku s rekuperací umístit?
Odpověď:
Sklep (např.kotelna, hoby místnost)
Půda (podstřešní prostor), toto umístění je však nepříznivé kvůli nižší teplotě okolí a
případnému přenosu hluku do blízké ložnice.
Hospodářské příslušenství, (kůlna). Přístroj by neměl být přišroubován na stěně (na
konzolách) zejména u dřevěných sloupkových konstrukcí. Možnost přenosu chvění
stěnovou konstrukcí!



33

Otázka 9: Jak se vyvarovat přenosu zvuku mezi místnostmi
přes vzduchové kanály a potrubí (telefonie)?
Odpověď: Zabudovaným mezitlumičem hluku a rozvětveným paralelním vedením rour.


Otázka 10: Musejí být odvětrávány všechny místnosti současně, nebo lze
větrání přepínat v určitých časech, např. ve dne v obytné místnosti,
v noci ložnice?
Odpověď: Je to možné při odpovídajícím zadání při objednávce projektu. Pro přepínání je
zabudována třícestná motorická přestavná klapka.


Otázka 11 : Nebude vzduch v zimě při trvalém větráním příliš suchý?
Odpověď: Stupňovou regulací ventilátoru (zima/léto předprogramováno), lze množství vzduchu
regulovat:
Při minusových teplotách vnějšího vzduchu a tím i malého obsahu vodních par čerstvého
vzduchu – nižší stupeň ventilátoru (60% výkonu ventilátoru nastavitelné na ovládacím
panelu jednotky).
Při vyšších teplotách vnějšího vzduchu větrat s větším objemem vzduchu.
Zvlhčování vzduchu v místnosti pomocí obvyklého odpařovač vody a zelené rostliny.
Zabránění silnému dohřátí přiváděného vzduchu – při t > 60 °C lze očekávat pyrolýzu
prachu (tepelný rozklad), což vede k vysychání nosní sliznice,
Praktická měření (EFH 150m², 150 m3/h, 0 °C venkovní teplota) a výpočty s 10 ..15 l/d
odpaření udávají jednotně hodnoty asi 40% vlhkosti vzduchu v místnosti, které se řadí
do rozmezí pohody (útulnosti) 40…60%,
Při větrání v zimě je vždy i při větrání oknem přiváděn sušší venkovní vzduch do
místnosti.


Otázka 12 : Není v ložnici příliš teplo větráním ohřátým čerstvým vzduchem?
Odpověď: Teplota čerstvého vzduchu činí asi 18 °C (při průměrné teplotě v obytné místnosti
20 °C). Topení by mělo být v ložnici přiškrceno, nebo odstaveno. Tím se sníží teplota v ložnici.
Ztrátami tepla přenosem (stěnami,nebo okny) klesne teplota v místnosti pod 18 °C. Nedosáhne
li se požadovaného chladu v místnosti při spaní – vyvětrat chvíli oknem.






34
Otázka 13 : Může být větrací zařízení trvale v provozu,
nebo je výhodnější jej užívat v časově omezeném provozu ?
Odpověď: Trvalé větrání je výhodnější:
K průběžnému odstraňování pachů (textilie, nábytek)
Pro vysoušení nově postaveného domu (zděné stavby)
K odstranění rizika tvorby plísní při vysoké vlhkosti
V případě potřeby může být zařízení stupňovou regulací ventilátoru vypnuto,nebo silně
přiškrceno v určitých denních časech (např. 10,00 – 15.00). Touto automaticky ovládanou
stupňovou regulací ventilátorů může být už tak nízká spotřeba proudu dále snížena.


Otázka 14 : Jak vysoká je úspora nákladů na vytápění?
Odpověď: 30 – 50 %


Otázka 15 : Je možné použití ventilátorů na stejnosměrný proud,
které šetří energii?
Odpověď: Ano, spotřeba proudu u WRG-90-thermos 200 DC
cca. 2 x 18 až 23 W (130 – 150 m³/h). U přístroje typu WRG-90-Multi 100 DC je to 2 x 12
až 30 W (70 - 130 m³/h)

Otázka 16 : Je možno doporučit zemní výměník tepla?
Odpověď: Ano, zemní výměník tepla je 35 – 45 m dlouhá HD plastová trubka DN 150 nebo
200 (většinou červená), nebo kabelová chránička ø 150 mm položená nejméně 1 m hluboko
v zemi se sklonem 2%. Položení dvou paralelních trubek DN 150, 20 m dlouhých je výhodnější.
Zemní výměník tepla předehřeje čerstvý vzduch např. z -10 °C na +2 °C, tzn. čerstvý vzduch
se dostane s teplotou +2 °C do rekuperačního výměníku, tzn. využití zemního tepla.
při použití zemního výměníku nebude do tepelného výměníku téměř nikdy přiváděn
vzduch s minusovou teplotou, takže téměř nikdy nebude nutno využít zařízení pro
odmrazování výměníku
v letním období slouží zemní výměník ochlazování přívodního vzduchu. Teplota venkovního
vzduchu se sníží z 30 °C na cca 20 °C. Při tom vznikne kondenzát, který stéká
vyspádovaným potrubím a je odváděn přes sifon do kanalizace.

Otázka 17 : Zašpiní se vzduchové kanály v průběhu doby používání?
Odpověď: Jen nepatrně, odváděný vzduch je filtrován na sacím ventilu (kuchyň, koupelna),
právě tak jako i vstupující čerstvý vzduch (v zařízení WRG a na předfiltru). Přesto by mělo být
uvažováno s čistícími otvory.Čištění mechanicky kartáčem na ohebné dlouhé tyči, nebo pomocí
hadice na stlačený vzduch (specielní tryska) pro povlakované flexipotrubí a pro plastové
ploché kanály.






35

REKUPERACE TEPLA
Čištění vzduchových kanálů je např. ve Švédsku předepsáno: v obytných domech každých
9 roků.


Otázka 18 : V jaké periodě je nutno čistit filtry
talířových odsávacích ventilů odváděného vzduchu?
Odpověď: Filtry u odsávacích ventilů odváděného vzduchu je nutno čistit každých 2-6 měsíců,
(saponát). Tato filtrační rohož se dá vyčistit až 4x – nový filtr se dostane u nás.


Otázka 19: Jak často musí být měněny filtry ve větrací jednotce
s rekuperací tepla?
Odpověď: Všechny za 2-6 měsíců.
Ukazatel výměny filtrů (údaj na ovládacím panelu) ukazuje, kdy je nutno filtr vyměnit.
Dobu provozu filtrů lze změnit na ovládacím panelu (stupeň zašpinění). 2 filtry v zařízení
(čerstvý vzduch, odváděný vzduch) musí být po uplynutí této doby vyměněny. První kontrola
po 3 měsících. Výměna filtrů podle změřeného rozdílu tlaku na filtru se nedoporučuje. Rozhodující
pro dobrou kvalitu vzduchu je co nejkratší doba provozu zařízení se znečištěnými
filtry. Filtry jsou dodávány firmou Rekumont s.r.o.
Větrací zařízení by mělo běžet pokud možno celoročně. Aby bylo zaručeno mikrobiologicky
bezvadné filtrování vzduchu (filtry při přítomnosti vzduchu bez pohybu by mohly vyvolat
event. růst mikrobů na povrchu filtru) Pokud by bylo zařízení odpojeno na delší dobu, pak je
nutno filtr vyměnit.


Otázka 20: Dodávají se pylové filtry?
Odpověď: Ano, F8 třída filtru na přání, nutno zakroužkovat na objednávkovém formuláři.
Pylové filtry se doporučuje používat pouze v době polétavých pylů. Filtr F8 je však výhodný i
pro snížení podílu jemných částic prachu v přiváděném vzduchu.


Otázka 21 : Vznikají ve větracím zařízení bakterie?
Odpověď: Ne, protože se jedná o zařízení pro přívod čerstvého vzduchu a ne o klimatizační
zařízení s provozem cirkulujícího vzduchu, kde při špatné údržbě filtrů mohou vzniknout problémy
s bakteriemi.
Vstupní proudící vzduch je filtrován a je suchý – relativní vlhkost vzduchu klesá dokonce
zahříváním čerstvého vzduchu ve výměníku tepla- tím nevzniká žádné nebezpečí znečištění
bakteriemi. Firma Paul dodává předfiltr (typ E a typ Z) s antibakteriální filtrační rohoží.
Odpadní vzduch je důsledně odváděn směrem ven a přitom dokonale oddělen od čerstvého
vzduchu, ve výměníku tepla je zchlazen – špatný vzduch je odváděn ven – teplo zůstává
v domě. Tlakové poměry ve výměníku tepla firmy Paul (proti jiným výrobcům) jsou dimenzovány
tak, že žádný odpadní vzduch se nemůže dostat do proudu čerstvého vzduchu (tlak
čerstvého vzduchu je vyšší než tlak odpadního vzduchu).
36
Otázka 22 : Je u větracího zařízení možná podpora vytápění?
Odpověď: Ohřátý čerstvý vzduch (asi 18 °C) může být dohříván (t ≤ 50 °C kvůli pyrolýze
prachu) pomocí:
elektrického topného registru nebo
teplovodního registru.
Vytápění domu v zimě jen pomocí rekuperační větrací jednotky pro čerstvý vzduch je ale
možné jen u pasivních domů.


Otázka 23 : Může si investor instalovat větrací zařízení svépomocí?
Odpověď: Za příslušného návodu výrobce nebo montážní firmy (projektová dokumentace)
je to možné. Firma Paul provádí k tomu školení. Prosím dotažte se na termín.
Po montáži je nutné zregulování systému. K tomu je nutné změřit pomocí anemometru
průtočná množství vzduchu na jednotlivých výústkách a talířových ventilech a tyto elementy
příslušně nastavit. Potřebné údaje pro nastavení jsou u firmy ROSA In. s.r.o. k dispozici na
vyžádání.


Otázka 24 : Může být sušička prádla
napojena do systému opotřebeného vzduchu větracího zařízení?
Odpověď: Ano, při dobrém odlučování nitek v sušičce.


Otázka 25 : Může být napojen do systému kuchyňský odsavač par (digestoř)?
Odpověď: Pro ochranu rekuperačního výměníku před znečištěním (tuky) není dobré počítat
s připojením digestoře na větrací systém se zpětným získáváním tepla.
Zdůvodnění:
Obyčejná digestoř je vybavena ventilátorem s = 300 až 600 m³/h. Při této rychlosti
vzduchu je tukový filtr i ostatní filtry méně účinné – výměník tepla se bude zanášet
usazeninami tuků a jeho účinnost bude klesat – musel by být častěji čištěn.
Vysoká rychlost vzduchu ventilátorem digestoře zmenšuje účinnost rekuperace tepla
během provozu digestoře, protože výměník tepla není dimenzován na tak vysoký průchod
vzduchu.
Vysoké množství vzduchu dodané ventilátorem digestoře přiváděné do okruhu odpadního
vzduchu by mohlo částečně zase unikat v koupelně a na WC (zápachy z kuchyně).
Řešení:
Vlhký vzduch s obsahem vodních par odsávat do okruhu cirkulačního vzduchu!
Kuchyňské páry dopravovat do větrací jednotky odděleně a odsávací ventil opatřit
filtrem

Otázka 26 : Mohou být pomocí větracích jednotek s rekuperací tepla odvětrávány i bytové domy?
Odpověď: Ano – pomocí malého multi-přístroje (výměník tepla, 2 ventilátory, 2 filtry), který
může být umístěn ve/na skříni v kuchyni, v nábytku koupelny nebo v mezistropu nebo ve zdravotní
šachtici. Vodorovná poloha je výhodná – lepší odtok kondensátu a tím vyšší účinnost.
Při zabudování 2 centrálních vedení vzduchu (odvětrávaný vzduch a vnější vzduch) může být
v bytových domech upuštěno od 2 ventilátorů u zařízení (multi solo = jen výměník tepla).
2 ventilátory se při tom umístí na podlaze půdy nebo ve sklepě (pro všechny byty domu s více
rodinami).
Kromě toho může být pro zařízení k získávání zpětného tepla pro všechny byty domu s více
rodinami) nabídnuta kompletní ústředna větrání:
přístroj campus (600 m³/h)
systém rotor (1.500 až 150.000 m³/h).
Prosím vyžádejte si speciální podklady pro různorodé možnosti řešení k odvětrávání domů
s více rodinami u firmy Rekumont s.r.o.


Otázka 27 : Kde lze použít rekuperační výměník tepla?
Odpověď: Pro zpětné získávání tepla při větrání budov. Oblasti použití zařízení pro zpětné
získávání tepla:
Obytné budovy Nemocnice Velkoprostorové kuchyně Elektromobily
Kancelářské budovy Lékařské ordinace Restaurace Garáže
Obchodní domy Čekárny Kryté bazény Průmyslové objekty
Školy Divadla Tělocvičny Výrobní haly
Mateřské školy Koncertní sály Nádražní haly Skladové haly
Jízdárny Kinosály Záchody Ubytovny
Knihovny Zahradnictví Stáje
Sušicí zařízené (průmyslová) Vysoušecí zařízení pro novostavby


Otázka 28 : Existují možnosti použití větracích jednotek
s rekuperací tepla s vysokou účinností i pro vyšší průtočné objemy vzduchu?
Odpověď: Pro průtočné objemy do 600 m³/h je vhodná jednotka typu „campus“.
U této jednotky se dosahuje tepelné účinnosti 90%. Kromě toho je nabízen systém s použitím
rotačního regenerativní výměníku tepla s účinností přibližně 80% při 1.500 až 150.000 m³/h.
a)
b)
38
Výhody rekuperace tepla
Více příjemných pocitů
stále čerstvý vzduch, pylový filtr
Žádné škody na budově z vlhkosti
žádná plíseň, žádný domácí prachový roztoč
Méně výdajů na topení
90% rekuperace tepla při větrání
Tiché bydlení
klidné spaní, žádný silniční hluk
Automatické odstranění zápachu
např. cigaretový kouř a zápachy budou nepřetržitě odsávány
Chlazení přiváděného vzduchu
nepřímé odpařovací chlazení
Zpětné získávání vlhkosti
39

 

Závěr
Nový větrací systém zajišťuje stálý přívod čerstvého vzduchu do pobytových prostor obytných
budov a tím vytváří příjemné a zdravé vnitřní klima.
Využitím 90% tepla odváděného vzduchu je předehříván čerstvý přiváděný vzduch.
Tento princip zajistí optimální využití energie vložené do ohřevu vzduchu. V důsledku toho se
snižují náklady nutné na vytápění objektu až o 50%.
V letních měsících lze naopak využít rekuperace k ochlazování prostoru. Navíc, na rozdíl od
klimatizace je do pobytových prostor přiváděn stále čerstvý ochlazený vzduch (klimatizační
zařízení vzduch vychladí, ale stejný vzduch i se všemi mikroorganismy, které v sobě obsahuje,
cirkuluje v pobytovém prostoru).
Větrací systém s rekuperací je výhodný nejen z titulu významných finančních úspor, ale je
především zárukou zdravého bydlení.